ARTETERAPIE a JÁ

    Před několika lety jsem dostala možnost a příležitost seznámit se s artefiletikou a arteterapií. Protože se vždy snažím, vyzkoušet vše na vlastní kůži, abych věděla, jak metoda, technika či terapie fungují, pracovala jsem nejdříve sama na sobě, což činím vlastně neustále. Byla jsem překvapená, nadšená a velice často dojatá. Problémy, emoce, starosti, vše co si nosíme ve svém nitru, dokážou pomocí výtvarného procesu vyplout na povrch a získávají tím hmatatelný obraz. Obraz toho, co si řešíme uvnitř sami sebe. To vše se samozřejmě děje, pokud dokážeme být k sobě upřímní, jen tak se nám podaří najít odpovědi na otázky, které si nosíme uvnitř.

Dnes jsem členem ČAA – České arteterapeutické asociace (členské č. 436), tuto práci nesmírně miluju a mohu zodpovědně říct, že u všech svých klientů i návštevníků kurzů a seminářů, vidím a cítím, že setkání s arte vždy otevírá bránu k našemu nitru. Tato práce má úžasné výsledky u lidí všech věkových kategorií.

    Jedná se o velmi zajímavý proces, kdy je možné svobodně tvořit. Zvláště pak je krásná a zajímavá práce s dětmi, kdy jejich práce nikdo nehodnotí.  Vše, co se vytvoří, není na známky, ale je zaměřeno na zvědomění pocitů a myšlenek, které je při tvoření napadají. To vše se většinou děje ve skupině, kde dochází také ke sdílení, je zde vždy prostor pro zamyšlení se nad aktuálními problémy a možnostmi hledat společně jejich řešení. Na základě svých zkušeností mohu říci, že právě vytvoření příjemného prostředí je velmi důležitým bodem pro práci.

    Pokud se pracuje v dětské skupině, práce je zaměřena na vyhledávání toho příjemného, toho co se daří, na dětské dovednosti a um. Práce slouží ke zprostředkování nových zkušeností, může pomoci změnit chování, lépe se začlenit do kolektivu. V uvolněné atmosféře pomáhá dětem najít si svoje místo a získat sebevědomí. 

    U dospělých je také kladený důraz na bezpečí skupiny, aby se člověk mohl v klidu ponořit do svého nevědomí.  Nemusí se vždy nutně jednat o terapii, můžeme tímto způsobem pracovat na svojí duševní hygieně. Každý máme jistě spoustu otázek, na které hledáme odpovědi.

    Moji nejmladší klienti byli dvouletí caparti a horní hranice v podstatě neexistuje. Myslím, že nikdy není pozdě začít hledat a tvořit. V současné době jsme díky hektickému způsobu života zapomněli, jaká je to radost. Dovolme si otevřít dveře, najděme odvahu vstoupit do tohoto prostoru. Existuje spousta technik, metod a způsobů, jak začít. Vždy však musíme začít sami u sebe, to je první krok, který za nás nikdo neudělá.

    Na této cestě vám přeji hodně štěstí, pokud budu moci být přítomna, bude mi ctí.

                                                                                                                                    ZŠ